Plzeň 4 · Doubravka, Újezd, Červený Hrádek
Hrádecký potok
Studie, jak vrátit vodu do krajiny na východním okraji Plzně
Hrádecký potok měří 4,6 km, teče z Červeného Hrádku přes Újezd do Berounky v Doubravce — a v létě vysychá. Studie navrhuje, jak to změnit.
Tři minuty scrollování a budete vědět, o co jde
Proč potok vysychá
Voda z povodí odtéká rychleji, než stačí prosáknout do půdy. Podepsaly se na tom čtyři věci.
Meliorace
Odvodněno je 63,6 % zemědělské půdy v povodí, minimálně 2,15 km². Voda z drenáží odtéká i v suchých obdobích.
Narovnané a zahloubené koryto
Potok i jeho přítoky jsou regulované, místy zatrubněné, ve dně betonové žlabovky.
Velké lány
Délka honů místy až 1200 m, utužená půda, minimum remízků a mimolesní zeleně.
Klima
Průměrná teplota za 60 let stoupla o 1 °C (ze 7–8 na 8–9 °C), srážky klesly z 500–600 mm na 500–550 mm ročně.
Čísla o povodí
- 7,43 km²
- plocha povodí
- 4,6 km
- délka toku
- ~40 %
- území městského obvodu Plzeň 4
- 45,6 %
- orná půda (29,9 % zástavba, 18,6 % lesy)
- 63,6 %
- zemědělské půdy odvodněno melioracemi
- ~100
- navržených tůní a mokřadů
Mapa návrhů
Studie dělí povodí na pět lokalit A–E. Klepnutím na barevnou plochu v mapě — nebo na tlačítko pod ní — zobrazíte, jak místo vypadá dnes a co se v něm navrhuje.
Vyznačené plochy jsou orientační, odečtené z mapové přílohy studie. Neslouží k projektové ani majetkoprávní práci.
Slovníček opatření
Co znamenají pojmy, které se ve studii opakují.
Tůň
Mělká vodní plocha bez hráze. Může být průtočná, tedy na toku, i neprůtočná stranou od koryta. Zadrží vodu v krajině a je domovem obojživelníků.
Vymělčení a meandrování toku
Zahloubený a narovnaný potok se vrátí do nivy: dno se zvedne blíž k terénu a koryto se prodlouží zákrutami. Voda teče pomaleji a dosytí okolní půdu.
Terénní vlna (svejl)
Nízký zemní val vedený po vrstevnici. Zastaví stékající vodu ze svahu, ta se vsákne místo toho, aby odtekla i s ornicí.
Mezní pás
Zatravněný pruh se stromy a keři, který dělí velký lán na menší díly. Brzdí povrchový odtok, zachytí splachy a poskytne úkryt živočichům.
Přehrážka na melioraci
Drobná stavba v melioračním kanálu nebo na drenáži. Přeruší odvodnění a vyvede vodu zpět na povrch, místo aby zmizela z krajiny potrubím.
Konturace krajiny
Síť pásů vedených po vrstevnicích, která z velkého pole udělá „šachovnici“. Střídání plodin a travních pásů zpomalí odtok a zlepší půdu.
Agrolesnictví
Stromy rostou přímo v hospodařeném poli, v řadách mezi pásy plodin. Stíní, zadržují vláhu, chrání před větrem a přinášejí další úrodu.
Jak to vypadalo dřív
V 50. letech 20. století byla krajina rozčleněná a vodnatá — tůně, mokřady i luční údolnice tu fungovaly. Pole byla menší, ohraničená mezemi a stromořadím, voda měla kudy téci pomalu a kde se vsáknout.
Zásadní odbahnění, zatrubnění a scelování polí přišlo až v druhé polovině 20. století. Právě toto srovnání nejlépe ukazuje, co v krajině za pár desetiletí zmizelo — a z čeho návrhy studie vycházejí: ne o návrat do minulosti, ale o obnovení prvků, které v krajině chybí.
Přetažením táhla porovnáte stav z 50. let s dnešním leteckým snímkem.
Co to přinese
Méně sucha a vyšší hladina podzemní vody
Zpomalení přívalových povodní
Méně eroze a splachů z polí
Návrat obojživelníků — v území byli pozorováni čolek obecný, skokan zelený, skokan hnědý, ropucha obecná i zelená
Chladnější mikroklima
Prostupnější a hezčí krajina na kraji města
Buď, anebo
Rozhodnutí, které leží na stole: pole pod Ústředním hřbitovem
Většinu opatření ve studii lze uskutečnit postupně, jak se najdou peníze a dohody s vlastníky. U jednoho návrhu to ale neplatí — buď, anebo.
Pod Ústředním hřbitovem, na poli v lokalitě D, teče pod zemí drobný bezejmenný potok, zatrubněný do melioračního systému. Průzkum potvrdil, že v potrubí voda teče i v suchých obdobích: odtéká z krajiny, aniž by komukoliv posloužila. Studie navrhuje vyvést ji zpět na povrch, obnovit tok, vymezit mokřad, který mu podle map z 19. století patřil, a vytvořit zde devět tůní.
Územní plán města Plzně počítá na stejném místě s průmyslovou zónou. Obnova toku je možná v případě, že by v těchto místech nebyla realizována průmyslová zóna plánovaná v územním plánu“.
O tom, co na tom poli bude, nerozhoduje studie ani její zpracovatel. Rozhoduje o tom město Plzeň, prostřednictvím územního plánu a jeho změn. Stojí za to, aby o té volbě lidé z Doubravky, Újezdu a Červeného Hrádku věděli dřív, než padne.
Kdo a co dál
- Zpracovatel
- Živá voda, z. s. · metodika Model Živá krajina
- Mapovali a vypracovali
- Živá krajina Plzeňský kraj, z. s.
- Objednatel
- Statutární město Plzeň, Městský obvod Plzeň 4
- Datum
- 29. 6. 2023
Jde o studii proveditelnosti, ne o schválený projekt. Realizace jednotlivých opatření vyžaduje souhlas vlastníků pozemků, projektovou dokumentaci, povolení a financování. Úsek nivy mezi Červeným Hrádkem a Újezdem řeší samostatná studie Revitalizace Hrádeckého potoka (ÚKRMP).